Zastav se... nadechni se... začni žít.

Klub Stínů

6. listopadu 2010 v 9:04 |  Klub Stínů
,,Dělej, Robe, je skoro šest,'' hartusila Jane Collinsonová. ,,Měli jsme už dávno vyrazit do klubovny Stínů.''
  Bratranec se nedal vyrušit a dál dribloval míč na kostrbaté a špinavé cestě, patřící Surinamské internátní škole. Byl štíhlý, vysoký a svou sestřenici zřejmě příliš neuznával. ,, Co je pořád?'' zabručel otráveně.
  Jeff už odešel před čtvrt hodinou,'' nedala se Jane. ,,Dnes děláme poslední, ale taky nejdůležitější zkoušku a já pozdě přijít nehodlám!''
  ,,Já bych se na to rovnou vykašlal,'' usoudil Rob. ,,Ty s tím naděláš! Stejně je celý ,slavný' Klub Stínů jen sebranka snobů. Nechápu, proč do něj tak toužíš vstoupit.''
Protože nejsem ve škole moc oblíbená a všichni se na mě dívají jako na šprtku, přiznala si v duchu. Ale kdybych se stala jednou z nich, byla bych stejně oblíbená, jako Macy, Tara a Gerry.
  Nahlas však řekla: ,,Vůbec nejsou snobi. Dělají užitečné věci. Například pomáhají starým lidem z nedalekého domova důchodců. A všichni ve škole o ně stojí.''
  Na Roba to nezapůsobilo. K Surinamské škole nepřilnul a stále jen snil o přátelích doma v Los Angeles. Svou sestřenici poznal teprve před dvěma roky, kdy byli na oslavě strýčka Colina a Tety Isabell. Jane mu často záviděla jeho lhostejnost, sebejistotu a schopnost přitahovat přátele jako magnet. Doma v Los Angeles jich mě evidentně hromadu a i tady jich mohl mít, kolik chtěl, ale zdálo se, že tu o nikoho nestojí.
  ,,Náhodou je to elitní klub,'' nedala se Jane. ,,Přijímají jen pár lidí do roka a být navržen na členství je pro každého čest.''
  ,,Pěkná čest,'' utrousil Rob ironicky. ,,Stovku takových poct bych vyměnil za pět minut v Los Angeles!''
  Jane se chystala odpovědět, ale pak si to rozmyslela. Věděla, že Roba poslali do Surinamu hlavně kvůli nějakému průšvihu s ředitelem školy, do které původně chodil. Bylo jí jasné, že se mu stýská po kamarádech a že se mu v Surinamu nelíbí, i když nevěděla proč.
  Sama tu byla už druhý rok a měla tuhle školu ráda. V dřevěných venkovských budovách se cítila jako doma a rozsáhlé borovicové lesy v celém okolí jí dodávaly příjemný pocit tajemna.
  Podvědomě cítila, že by měla Robovi nějak usnadnit, aby si tu zvykl. Proto se ho také snažila přemluvit, aby se ucházel o členství v klubu.
  Rob si prohrábl vlasy. ,,Celý ten klub je úplná hovadina,'' prohlásil. ,,V takovém Los Angeles by se nikdy neujal.''
  ,,Jenže pro mě je strašně důležitý,'' bránila se Jane, ,,tak mi to nekaž.''
  Rob otráveně zahodil míč ke stromu. ,,Tak dobře. Třes se, Klube Stínů, jdeme tě dobýt!''
  Když vkročili do lesa, už se stmívalo. Větve stromů se pohybovaly ve větru a vrhaly na cestu tajemné stíny. Lesy, které si Jane tak oblíbila, teď působily skoro strašidelným dojmem. Nebylo divu, že právě v tomhle prostředí mohl Klub Stínů vzniknout. Založila ho ve čtyřicátých letech skupina studentů, věnující se různým podivuhodným událostem, které se staly v místě, nazvaném Údolí Strachu. Tenhle původní klub se ale po čase rozpadl a byl obnoven teprve před dvěma roky.
  Jane se otřásla chladem a přidala do kroku. Zabočili na cestičku, vedoucí ke srubu, který sloužil Stínům jako klubovna. Byla to dlouhá, dřevěná lovecká chata, postavená někdy v minulém století. Přestože byla od školy vzdálená skoro kilometr, stála ještě na pozemcích Surinamské střední školy. Ředitelka školy, paní Lisa, povolila před časem Stínům, aby si ji vyklidili a upravili pro své potřeby.
  ,,Víš, co nás dneska čeká? Jaká to vlastně má být zkouška?'' zeptala se Jane a nervózně si hrála s pramenem dlouhých blonďatých vlasů.
,,Ále - '' odpověděl Rob neúčastně ,, - má to snad být nějaká zkouška odvahy nebo co...''
  ,,Odvahy? Odvahy k čemu?'' vyděsila se Jane. ,,Vždyť přece všechny zkoušky, které nahánějí strach, jsou v Surinamu zakázané. Slyšela jsem dokonce, že tu kdysi jeden chlapec při takové zkoušce zemřel! Myslíš, že je to pravda?''
  ,,Jo. Stalo se to před deseti lety. A hned nato s celým slavným Klubem Stínů zametli a rozpustili ho. Rád bych věděl, co tomu klukovi Stíny tenkrát uložily a jak vůbec zemřel.''
  To si Jane nedovedla představit, ale po tom, co právě slyšela, jí začalo být úzko. Snad se dnes večer nic hrozného nestane! Na pět minut jí to vzalo řeč a mlčky kráčela za Robem temným lesem. Pak se vzpamatovala.
  ,,Kolik myslíš, že nás přijmou? Prý už se taky stalo, že z navržených nevzali vůbec nikoho.''
  Když se nedočkala Robovy odpovědi, mlela dál. ,,Takový Jeff Dearbon se tam dostane určitě. Ne snad proto, že s tebou bydlí na pokoji, ale protože je vtělená dokonalost a navíc ještě premiant. Ten si netroufne přijít pozdě, kdepak! Vsaď se, že už nejmíň půl hodiny trčí v klubovně.''
  ,,BUBUBU!'' Křoví se zavlnilo a vysoká štíhlá postava jim zahradila cestu. Jane úlekem vyjekla.
  ,,Nepřeskočilo ti?'' řekl Rob, který okamžitě poznal Jeffa.
  ,,Tak jste se konečně vypravili?''
  ,,Mysleli jsme, že už jsi dávno v klubovně.''
  ,,Někdy je užitečnější si poslechnout, co si o Vás lidé povídají. Mohl jsem si myslet, že si mě cestou podáte,'' zašklebil se Jeff. ,,Vždycky každý pomlouvá toho, komu závidí.''
  ,,Tvé starosti bych chtěla mít,'' odpálila ho Jane. ,,Copak nejsi z té dnešní zkoušky ani trochu nervózní?''
  ,,Nikdy nejsem před jakoukoli zkouškou nervózní,'' ohradil se Jeff. ,,To přenechám tady Robovi.''
  ,,Mně?'' podivil se Rob. ,,Myslíš, že na téhle pitomé škole mě může něco rozházet? Vždyť tu není nic, co by vůbec stálo za pozornost.''
  ,,Tak proč se ucházíš o členství v Klubu Stínů, když tě nic nebaví?''
  ,,Doufám, že třeba teprve začne.''
  Zatím se už přiblížili ke srubu a Jeff ukázal prstem na štíhlou, drobnou postavičku, která přešlapovala před vchodem. ,,Kdopak to tam stepuje?''
  Jane poznala Karen Modyovou, spolužačku, která tak jako oni byla navržena na členství. Došli až k ní. ,,Slyšela jsem, že jdete, tak tu na Vás čekám,'' vysvětlila. ,,Když už pozdě, tak aspoň všichni, ne?''
  Jeff se podivil jejímu bezstarostnému tónu. ,,Ty si z té zkoušky nic neděláš, že? Víš, jak je těžké se do klubu dostat?''
  ,,Moje máma a všechny čtyři sestry tam všechny chodily a tak si myslím, že když prolezly ony, tak mám šanci i já.''
  Jeff přikývl. ,,Podle mého jsme zatím uspěli každý z jiného důvodu: Karen kvůli své rodině, Jane a já kvůli našemu prospěchu, Erik Tanser díky své praštěnosti a Cedra Darensová proto, že ve všem napodobuje Liu a Wendy. Ale proč navrhli Roba, to opravdu netuším.''
  Rob mu naznačil pěst v puse, ale Jeff ho ignoroval. Jane tomu škádlení nevěnovala příliš pozornosti. V duchu se psychicky připravovala na dnešní večer.
  
  

  


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peťka | 6. listopadu 2010 v 9:16 | Reagovat

To je napínavý, dál dál dál!! :-)

2 Nika | 6. listopadu 2010 v 10:20 | Reagovat

Dobře,dobře :-)

3 Ditka | 6. listopadu 2010 v 18:14 | Reagovat

pěkné :-)

4 Nika | 6. listopadu 2010 v 20:36 | Reagovat

Děkují :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama