Zastav se... nadechni se... začni žít.

Duben 2013

Den Země - svátek pro náš domov

22. dubna 2013 v 13:02 | Elena |  Everything and nothing
Je stará několik miliónů let, na svých bedrech nosí více jak sedm miliard lidí, které musí živit a šatit, pomalu jí z toho všeho hrozí kolaps, ale stejně se chová stále laskavě a moudře. Tak proč naší Zemi nevyhradit jeden den, ve kterém jí za tohle všechno poděkujeme?



Knihy v mých myšlenkách...?

13. dubna 2013 v 9:40 | Elena |  Knihy v mých myšlenkách
Tak. Konečně jsem se dozvěděla něco víc o projektu: Knihy v mých myšlenkách.


Když jsem navštívila nějaký blog, po většinou na mě z položek menu vykoukla rubrika Knihy v mých myšlenkách. Po rozkliknutí jsem zjistila, že je to vlastně jakýsi čtenářský deník - recenze, ve kterých autoři popíší obsah jim přečtených knih, seznámí nás s nimi o trochu blíže, než informace na zadních stranách obálek, ale zase nám (pokud to není jejich záměrem) nevyzradí úplně celou pointu příběhu, abychom se měli na co těšit a popřípadě si na jejich doporučení knihy přečíst.

Go away, winter!

8. dubna 2013 v 18:59 | Elena |  Svět naivních bláznů
Go, go, go away, winter!

Nevím, jak vy, ale já takhle spílám už od začátku března. Loni touhle dobou už jsem dávno odložila zimní kabát, pomalu i svetr pod ním a ze skříně vytahovala jedno tílko s kraťasy za druhým.
Zima je fajn a jako jedna z mála se jí zastávám a hledám na ní pozitivní věci - bruslení na zamrzlém jezeře, stavění sněhuláků, koulování s přáteli, lyžování, smích, při kterém jde pára od úst, nádherné obrazce vykouzlené mrazem,... dá se jich najít opravdu hodně.
Ale to už neomlouvá tu děsivě dlouhou dobu, s jakou za námi zima letos přišla. Dobře, do půlky března bych to ještě dokázala (i když s velkým sebezapřením) pochopit, ale duben...?! Argumentujte aprílovým počasím, stejně si budu stát za svým. ;)
Ale dnes... všimli jste si toho? Těch na dotek příjemných jarních slunečných paprsků, které se líně protahují mezi listy stromů až do oken, kde vykreslí na zdi barevnou scenérii? Já ano. A jsem šťastná z přicházejícího jara.
Ale jak už jsem psala - zima není špatná, jen kvůli svým teplotám ji lidé tak trochu nemají rádi.

Takže tímto věnuji pár fotek Zimě, kterou mám přese všechny zápory ráda, ale už si musím oddechnout, že nám říká své sbohem :)





Elena

9. kapitola - Dopis

3. dubna 2013 v 13:35 | Elena |  Příběh Nancy Charlesnové
,,Nancy, to je super!"
,,Hm..."
,,Ale no tak," zašklebila se Olivie a šťouchla do Nancy. Michael se držel trochu za nimi. Všichni tři byli zachumlaní do zimních kabátů. Olivie zpomalila a chytila Michaela za ruku. Nebránil se, ale ani se neusmál. Olivie dál vesela tlachala o nezajímavých věcech. Nancy stačilo jen občas přikývnout a tvářit se zaujatě jejím vyprávěním. Po chvíli si všimla, že na ni Michael dělá nenápadné posunky. Pozorně se na něj zaměřila, ale nedokázala pochopit, co se jí snaží říct.
Zavrtěl hlavou a začal znovu. Ukázal na sebe. On. Pak na Nancy. Já? Prsty naznačil obdélník. Zavrtěla hlavou a němě ho poprosila, aby jí tu poslední věc zopakoval. Obdélník... Obálka! Konečně jí to došlo.
,,Ten dopis byl pro mě?" Zašeptala tiše. Přikývl.
,,...no, a pak jsem se začala smát," dokončila Olivie. Nikdo jí ale nevnímal. Šla uprostřed, proto bylo jednoduché donutit ty dva zastavit. Pořád se na sebe dívali; Michael nevinně a Nancy překvapeně. ,,Děje se něco?"
Nancy přemístila svůj pohled na Olivii. První zareagoval Michael. ,,Nic!" Zasmál se nervózně a povalil Olivii do sněhu. Nancy zůstala stát na cestě a pozorovala je, jak se válí ve sněhu. Tak on si se mnou užil večírek a pozval mě do Prasinek. Nemohl za to, že ten dopis omylem dostala Olivie. Myšlenkama se dostala až k Tomovi. Škoda, že se mnou nemohl jít, ale celý víkend se bude učit na zkoušky NKÚ, které v pátém ročníku musí složit.
,,Nancy, přidej se k nám!" Olivie se hlasitě smála a zahazovala Michaela sněhem.
,,Myslím, že radši půjdu napřed," usmála se omluvně a zamířila směrem k Prasinkám.