Zastav se... nadechni se... začni žít.

Říjen 2013

Nikdy.

15. října 2013 v 20:51 | Elena |  Problémy (ne)všedního života
Po jedné velmi náročné chvilce...

Chlad se odrážel od stěn prostorné místnosti. Mohla bych ji považovat za sklep díky nepříjemně vlezlé vlhkosti, která byla všudypřítomná. Kamenná podlaha odrážela každý můj krok. Kolem mne bylo zvláštní šero, takové, na které si oči těžce zvykají. Ruce jsem držela na studené zdi a pomalu, kousek po kousku, se posouvala a snažila se najít dveře nebo okno. Začínala jsem mít strach.
Zvuk, o trochu hlasitější než tříštící se kapka vody, se rozlehl prázdnotou. Srdce nahradil kámen. Dech vytřídalo jen tiché sípání. Rozum mi říkal, abych byla zticha, ale adrenalin, tekoucí spolu s krví mými žilami, probudil můj hlas.
,,Kdo-"