Zastav se... nadechni se... začni žít.

Únor 2014

Hudbou do jiné dimenze.

22. února 2014 v 18:05 | Elena |  Svět naivních bláznů
Celý minulý týden jsem díky své seminárce takřka žila i spala v městské hromadné dopravě a má zábava byla přejíždění z jednoho konce města na druhého s přesně daným časem, kdy jsem například autobusem musela ujet vzdálenost osmi kilometrů za pět minut, aby stihla domluvenou schůzku. Opravdu skutečná lahůdka, ale kdo by si stěžoval, když nemusel dřepět ve škola devět hodin a psát testy každou hodinu.
Mým společníkem byl v oněch časech malý batůžek s jídlem a pitím, teplý kabát a šála. Největší službu mi však udělal můj iPod (nejsem si jistá, jak se to píše ;D). Nejdelší vzdálenost, co za den ujedu, je dvacetiminutová cesta do školy. V nacpaném MHDéčku si člověk musí pomalu hlídat svůj vlastní zadek, aby mu ho neodcizili, takže si ušetřím být zamotaná do drátů od sluchátek. Jinak si všude můžu dojít pěšky max. do půlhodiny - ani tady hudbu nijak nepoužívám.
Ale pokud cesta trvá skoro hodinu, autobus je poloprázdný, že se dá i sednout, tak jsem si to koukání z okna trochu zpříjemnila (možná trochu i kvůli tomu, abych z toho ticha neusnula :D)
Najednou okolní dění získalo nádech právě poslouchané melodie a vypadalo úplně jinak. Během pomalých písniček si ráda srovnávám myšlenky a v jednu chvíli mi došlo, že jsem v tu chvíli šťastná a spokojená ("ťuk ťuk"), takže jsem se na zastávce před stařenkou o holi a mladým puberťákem radostí roztančila - samozřejmě za doprovodu hudby a jejich mírně vykulených pohledů s nádechem starostlivosti o mé duševní zdraví.
Ráda bych se s vámi podělila o písničky, které mi dokážou zvednout náladu nebo mě třeba uklidnit, abych za chvilku nevybuchla stresem jako přetlakovaný kotel. Sama totiž občas sbírám různé typy od jiných blogerů a jsem ráda, když narazím na melodii nějaké písničky, kterou jsem dlouho hledala, ale nevěděla, jak se jmenuje ;)
Třeba někoho taky takhle potěším :)